Měnové riziko u ETF: potřebujete zajištěný fond?
Investujete do fondu v dolarech nebo eurech, ale žijete a utrácíte v korunách. Vysvětlíme, kde měnové riziko opravdu vzniká (a kde ne), rozdíl mezi zajištěným a nezajištěným ETF a kdy má hedging pro Čecha smysl.
Skoro každý český investor do ETF řeší stejnou obavu: „Kupuju fond v dolarech – co když dolar spadne?“ Je to logická otázka, ale skrývá jeden velký omyl, kvůli kterému lidé zbytečně platí za zajištění, které nepotřebují.
Začneme tím omylem – ušetří vám to peníze i starosti.
Mýtus č. 1: „Fond v dolarech = dolarové riziko“
Měna, ve které se ETF obchoduje, není totéž co vaše měnové riziko. To je klíč k celému tématu.
Celosvětový akciový ETF drží firmy v desítkách měn – americké v dolarech, japonské v jenech, evropské v eurech. Vaše skutečné měnové riziko je tahle směsice, ne měna, ve které fond nakupujete.
Praktický důsledek: koupit dolarovou, nebo eurovou třídu téhož fondu je z hlediska měnového rizika úplně jedno. Liší se jen měna, ve které obchodujete (a případný drobný poplatek za směnu u brokera). Podkladová aktiva – a tím i vaše expozice – zůstávají stejná.
Zajištěný (hedged) vs. nezajištěný (unhedged)
Skutečné rozhodnutí není o měně nákupu, ale o tom, jestli fond měnové pohyby aktivně odstiňuje.
Nezajištěný (unhedged)
Nechává měnové pohyby působit. Když koruna oslabí, vaše zahraniční investice v korunách posílí – a naopak. Bez dodatečných nákladů. Standard pro dlouhodobé akciové portfolio.
Zajištěný (hedged)
Aktivně odstiňuje pohyb měny vůči zvolené bázi (nejčastěji EUR nebo USD), takže výnos víc kopíruje samotná aktiva. Stojí to peníze – cenu platíte každý rok ve výnosu.
Potřebuje ho český investor? Většinou ne
Měna výnos v korunách ovlivňuje i dlouhodobě – zajištění to ale pro českého investora neřeší a má tři háčky.
Měna se nevyruší sama
S&P 500 za 10 let do 21. 10. 2026 vydělal 15,5 % ročně v dolarech, ale 13,9 % v korunách – dolar mezitím zlevnil z 24,82 na 21,59 Kč. Za 20 let byl rozdíl menší (11,1 proti 10,8 % ročně), protože kurz skončil blízko výchozího.
Zajištění stojí peníze
Náklady na hedging (podle rozdílu úrokových sazeb) ukrajují z výnosu každý rok – navíc k poplatku TER.
Do korun se nezajišťuje
Fondy se zajišťují do EUR nebo USD, prakticky ne do CZK. „EUR hedged“ vás před pohybem koruny stejně neochrání.
Proto většina dlouhodobých investorů drží nezajištěný globální akciový fond a měnový pohyb bere jako součást hry – s vědomím, že může výnos v korunách na roky snížit i zvýšit. Když koruna posiluje, trvá návrat nad vklad déle: S&P 500 koupený v lednu 2000 byl v korunách v minusu déle než v dolarech (rozbor Jak dlouho v minusu). Naše výnosy jsou přepočtené do korun, takže reálný dopad kurzu vidíte přímo.
Kdy zajištění naopak smysl dává
Nejde o to, že hedging je špatný – jen se hodí do jiných situací než k dlouhodobým akciím.
Dluhopisové ETF
U dluhopisů je vlastní výnos nízký, takže měnové výkyvy ho můžou snadno „přebít“. Zajištění tu má větší opodstatnění.
Krátký horizont
Když peníze budete potřebovat za pár let, nemáte čas nechat měnové pohyby vyrovnat – větší jistota může být cennější.
Ověřte si to na číslech
Spočítejte kurzový dopad na vlastní investici a najděte fondy podle typu zajištění.
Časté otázky o měnovém riziku
Když koupím ETF v dolarech, nesu dolarové riziko?
Ne nutně. Měna, ve které se ETF obchoduje (USD, EUR), není totéž co měnové riziko. Rozhoduje, v jakých měnách jsou aktiva uvnitř fondu. Celosvětový akciový ETF drží firmy v desítkách měn – ať už koupíte jeho dolarovou, nebo eurovou třídu, vaše měnová expozice je stejná. Liší se jen měna, ve které nakupujete.
Jaký je rozdíl mezi zajištěným (hedged) a nezajištěným (unhedged) ETF?
Nezajištěný (unhedged) fond nechává měnové pohyby působit – když koruna oslabí, vaše zahraniční investice v korunách posílí, a naopak. Zajištěný (hedged) fond aktivně odstiňuje pohyb měny vůči zvolené bázi (nejčastěji EUR nebo USD), takže výnos víc kopíruje samotná aktiva. Zajištění ale něco stojí a tuto cenu platíte každý rok.
Potřebuje český investor zajištěný ETF?
U dlouhodobého akciového portfolia se zajištění obvykle nepoužívá, ale ne proto, že by se měna „vyrušila“ – kurz může výnos v korunách ovlivnit i za deset let (S&P 500 za 10 let do 21. 10. 2026: 15,5 % ročně v dolarech, 13,9 % v korunách). Zajištění ale stojí peníze. Navíc drtivá většina ETF se zajišťuje do EUR nebo USD, ne do korun – takže vám měnové riziko koruny stejně nezajistí. Zajištění dává větší smysl u dluhopisů nebo krátkého investičního horizontu.
Zajistí mě EUR hedged ETF proti pohybu koruny?
Ne. „EUR hedged“ znamená zajištění do eura, ne do koruny. Jako český investor pořád nesete riziko kurzu EUR/CZK. Fondy zajištěné přímo do koruny prakticky nejsou dostupné, takže Čech typicky drží nezajištěný globální fond a měnový pohyb bere jako součást hry.
Kolik zajištění stojí?
Náklady na zajištění se odvíjejí hlavně od rozdílu úrokových sazeb mezi měnami a projeví se ve výnosu (nad rámec poplatku TER). V některých obdobích může být zajištění výhodné, v jiných ukrojí z výnosu. Přesnou částku nikdy neznáte dopředu – proto se u dlouhodobých akcií většinou nevyplatí.
Jak poznám, jestli je ETF zajištěný?
V názvu bývá „EUR Hedged“, „USD Hedged“ nebo zkratka „H“. V našem srovnávači navíc můžete filtrovat podle měnového zajištění (nezajištěné, EUR/USD/GBP/CHF zajištěné) a zvolený typ si ověřit.
Tomáš Kostrhoun
Autor ETF průvodce.cz s více než 12 lety praxe v českém bankovnictví. Obsah tvoříme nezávisle a nekomerčně – bez provizí a placeného pořadí. O autorovi
Vzdělávací obsah, není investičním doporučením. Měnový vývoj nelze předvídat. Aktualizováno 22. října 2026.