Velké a střední firmy z 23 vyspělých trhů světa, vážené tržní kapitalizací. Pokrývá zhruba 85 % kapitalizace vyspělých trhů, ale nezahrnuje rozvíjející se ekonomiky. Váhu drtivě určují USA (kolem 70 %).

FTSE All-World

FTSE Russell~4 300 firem

3 z 50

Velké a střední firmy z vyspělých i rozvíjejících se trhů (přes 90 % globální investovatelné kapitalizace). Přímý konkurent MSCI ACWI, obvykle drží o něco více titulů.

MSCI ACWI

MSCI~2 700 firem

2 z 50

MSCI All Country World – velké a střední firmy z 23 vyspělých a 24 rozvíjejících se trhů. Jedním indexem pokryje zhruba 85 % globální investovatelné kapitalizace včetně rozvíjejících se trhů.

Zbývajících 12 z 50 fondů sleduje méně časté nebo specifické indexy (sektorové, zajištěné, pákové apod.).

Pro koho se hodí

Celosvětové ETF jsou ideální pro dlouhodobé investory, kteří chtějí jednoduché, maximálně diverzifikované jádro portfolia a nechtějí spekulovat na jednotlivé regiony či sektory – typicky pro pravidelné měsíční investování a horizont 10 let a více. Skvěle poslouží začátečníkům (jeden fond vyřeší většinu potřeb) i pasivním investorům, kteří ocení nízké poplatky a bezúdržbovost. Méně se hodí pro investory s krátkým horizontem, pro ty, kdo chtějí aktivně sázet na konkrétní region nebo téma, a pro každého, kdo by výrazný pokles trhu neustál a prodával by ve ztrátě.

Celosvětové ETF: jedním fondem vlastníte kus globální ekonomikyPodrobný rozbor kategorie, na co koukat při výběru a proč

Celosvětové (globální) ETF sledují indexy, které v jednom fondu obsahují tisíce firem napříč vyspělými, případně i rozvíjejícími se trhy. Dvě nejrozšířenější řešení mezi českými investory jsou MSCI World (kolem 1 400–1 600 akcií z 23 vyspělých zemí) a FTSE All-World, respektive MSCI ACWI (kolem 3 700–4 300 akcií včetně rozvíjejících se trhů jako Čína, Indie nebo Tchaj-wan). Rozdíl je zásadní hlavně v tom, zda máte v portfoliu i emerging markets: čisté World produkty (IWDA, XMWO, SWDA) je vynechávají, kdežto VWCE nebo EUNL doplněný o emerging markets pokrývá prakticky celý investovatelný svět.

Společným jmenovatelem všech těchto indexů je vysoký podíl USA. Americké firmy dnes tvoří zhruba 60–70 % váhy, následuje Japonsko, Velká Británie a další vyspělé ekonomiky. To znamená, že i "celosvětový" fond je z velké části sázka na americký akciový trh a na velké technologické firmy (Apple, Microsoft, Nvidia a spol.). Pro drtivou většinu dlouhodobých investorů je právě jeden široký globální ETF nejrozumnějším jádrem portfolia – řeší diverzifikaci, měnovou i sektorovou pestrost a automatické rebalancování vah podle tržní kapitalizace.

Pro českého investora je dobrá zpráva, že tyto fondy jsou naprosto běžně dostupné u brokerů jako DEGIRO, XTB, Trading 212 nebo Interactive Brokers, často i bez poplatku za nákup. Fondy jsou vedené v EUR nebo USD, ale to neznamená měnové riziko navíc – rozhodující je měnové složení podkladových akcií, ne měna, ve které ETF obchodujete. Do korun se pak výnos přepočítává podle vývoje kurzu, což může výsledek v CZK zvýšit i snížit.

Proč právě tyto fondy

Jako jádro dlouhodobého portfolia dává největší smysl akumulační (ACC) varianta s domicilem v Irsku. Akumulace znamená, že se dividendy automaticky reinvestují uvnitř fondu – nemusíte je danit průběžně ani ručně reinvestovat a využíváte plný efekt složeného úročení. Irský domicil je klíčový kvůli daňové smlouvě s USA: fond platí z amerických dividend 15 % srážkové daně místo 30 %, což u globálních fondů s vysokým podílem USA reálně zvyšuje čistý výnos. Poznáte ho podle ISIN začínajícího na IE.

Při konkrétním výběru sledujte hlavně TER (u velkých World/All-World fondů se pohybuje zhruba 0,12–0,22 % ročně), velikost fondu (ideálně jednotky až desítky miliard EUR kvůli likviditě a stabilitě) a tracking difference, tedy jak přesně fond kopíruje index. Nejlevnější bývají čisté MSCI World produkty typu Xtrackers (XMWO) nebo SPDR; komplexnější All-World řešení (VWCE) je o něco dražší, protože obsahuje i rozvíjející se trhy. Rozdíl v TER pár setin procenta je z dlouhodobého hlediska méně důležitý než to, zda vůbec chcete v portfoliu emerging markets, a zda jste schopni fond držet desítky let bez panického prodeje.

Na co si dát pozor

Vysoká koncentrace do USA a technologií: 60–70 % váhy v amerických firmách znamená, že propad amerického trhu nebo velkých tech firem stáhne celý "celosvětový" fond, i když se jinde daří. Skutečná diverzifikace napříč regiony je nižší, než název napovídá.
Absence rozvíjejících se trhů u čistých World fondů: MSCI World (IWDA, XMWO, SWDA) vynechává Čínu, Indii a další emerging markets. Pokud chcete opravdu celý svět, potřebujete All-World / ACWI řešení (VWCE) nebo doplňkový emerging markets ETF.
Měnové riziko vůči koruně: podkladová aktiva jsou převážně v dolarech a dalších cizích měnách. Posílení koruny může snížit výnos přepočtený do CZK, i když index v původní měně roste.
Riziko chování investora: globální fondy během krizí (2008, 2020) dočasně padaly o desítky procent. Největší reálné riziko není samotný index, ale prodej ve ztrátě v panice a nedodržení dlouhého horizontu.

Časté dotazy

Jaký je rozdíl mezi MSCI World a FTSE All-World?

MSCI World obsahuje jen vyspělé trhy – zhruba 1 400–1 600 akcií z 23 zemí. FTSE All-World (a podobně MSCI ACWI) přidává i rozvíjející se trhy jako Čínu nebo Indii a čítá kolem 3 700–4 300 akcií. All-World je tedy širší a bližší "celému světu", MSCI World je jednodušší a o něco levnější.

Stačí mi jeden celosvětový ETF, nebo mám kombinovat víc fondů?

Pro naprostou většinu investorů stačí jeden široký globální fond jako kompletní jádro portfolia – řeší diverzifikaci i rebalancování automaticky. Kombinace regionálních ETF dává smysl jen pokud chcete cíleně upravovat váhy (například posílit emerging markets nad tržní podíl) a jste ochotni to sami hlídat a dorovnávat.

Který celosvětový ETF má nejnižší poplatky?

Nejlevnější bývají čisté MSCI World fondy – TER se u nich pohybuje kolem 0,12–0,20 % ročně (například Xtrackers nebo SPDR MSCI World). All-World řešení typu VWCE mají TER kolem 0,22 %, protože obsahují i rozvíjející se trhy. Aktuální čísla najdete v žebříčku podle TER na této stránce.

Mám zvolit akumulační, nebo distribuční variantu?

Pro dlouhodobé budování majetku je vhodnější akumulační (ACC) verze – dividendy se reinvestují uvnitř fondu a naplno pracuje složené úročení. Distribuční (DIST) variantu volte, jen pokud chcete pravidelný hotovostní příjem; vyplacené dividendy je pak ale potřeba řešit v daňovém přiznání.

Musím platit daně z celosvětového ETF v Česku?

Zisk z prodeje je v ČR osvobozen, pokud ETF držíte déle než 3 roky (časový test), nebo pokud je váš roční objem prodejů pod zákonným limitem. U akumulačních fondů neřešíte průběžné dividendy. Přesné posouzení vždy zvažte podle své situace, případně s daňovým poradcem.

Proč je i v celosvětovém ETF tolik amerických akcií?

Indexy váží firmy podle tržní kapitalizace a americké firmy jsou zdaleka největší, proto tvoří 60–70 % váhy. Není to chyba, ale odraz reálné velikosti trhů. Pokud vám vadí taková koncentrace do USA, můžete portfolio doplnit o evropský nebo emerging markets ETF.

Porovnat fondy Kde koupit Všechny žebříčky