Zhruba 500 největších veřejně obchodovaných firem v USA, vážených tržní kapitalizací. Pokrývá kolem 80 % hodnoty amerického akciového trhu a je nejsledovanějším měřítkem výkonnosti americké ekonomiky.

MSCI World

MSCI~1 400 firem

8 z 50

Velké a střední firmy z 23 vyspělých trhů světa, vážené tržní kapitalizací. Pokrývá zhruba 85 % kapitalizace vyspělých trhů, ale nezahrnuje rozvíjející se ekonomiky. Váhu drtivě určují USA (kolem 70 %).

MSCI Emerging Markets

MSCI~1 400 firem

5 z 50

Velké a střední firmy z 24 rozvíjejících se ekonomik (největší váhu mají Čína, Indie, Tchaj-wan a Jižní Korea). Vyšší růstový potenciál, ale i vyšší politické a měnové riziko.

FTSE All-World

FTSE Russell~4 300 firem

2 z 50

Velké a střední firmy z vyspělých i rozvíjejících se trhů (přes 90 % globální investovatelné kapitalizace). Přímý konkurent MSCI ACWI, obvykle drží o něco více titulů.

Zbývajících 21 z 50 fondů sleduje méně časté nebo specifické indexy (sektorové, zajištěné, pákové apod.).

Pro koho se hodí

Široké akciové ETF se hodí každému, kdo staví dlouhodobé portfolio na horizont 10 a více let a chce, aby růst obstaraly akcie — od úplného začátečníka (jeden globální fond) po zkušenějšího investora, který k jádru přidává regionální nebo sektorové satelity. Sedne pravidelnému měsíčnímu investorovi i tomu, kdo jednorázově ukládá větší částku a má klid ji nechat pracovat. Nehodí se pro peníze, které budete potřebovat za pár let (na ty patří spíš dluhopisy nebo spořicí účet), pro člověka, který by při 30 až 40% propadu panicky prodával, a pro toho, kdo hledá jistotu nominální hodnoty. Kdo chce jen tlumit výkyvy nebo pravidelný příjem, měl by akciové jádro doplnit dluhopisovou nebo dividendovou složkou, ne ho jimi nahradit.

Akciové ETF: jak si mezi tisíci fondů vybrat ten svůjPodrobný rozbor kategorie, na co koukat při výběru a proč

"Akciové ETF" je nejširší dotaz, jaký může český investor zadat, a zároveň ten nejméně konkrétní. Akcie jsou třída aktiv, ne fond. Než se rozhodnete pro nějaký ticker, musíte odpovědět na dvě otázky: kolik akcií vs. dalších tříd aktiv (dluhopisy, komodity) chcete držet a jaký kus akciového světa chcete vlastnit. Tahle stránka je rozcestník, ne konkurent stránce o S&P 500 nebo o celosvětových fondech. Cílem je pomoct vám zvolit správnou vrstvu, ne vnutit jeden konkrétní produkt.

Akcie jsou motor dlouhodobého výnosu portfolia. Historicky nabízejí nejvyšší reálný výnos ze všech běžných tříd aktiv, ale za cenu největšího kolísání: široký akciový trh umí během medvědího trhu ztratit 30 až 50 % a několik let se z toho vzpamatovávat. Proto se akciové ETF hodí především na dlouhý horizont (ideálně 10 a více let), kde má čas vyhladit propady. Dluhopisové ETF slouží jako tlumič výkyvů, komodity jako pojistka proti inflaci, ale růst obstarávají akcie.

Jakmile víte, že chcete akcie, přichází druhá volba: šířka expozice. Nejvýše stojí celosvětové fondy jedním nákupem (FTSE All-World, MSCI ACWI) přes rozvinutý svět (MSCI World, S&P 500) až po regionální (Evropa, USA, rozvíjející se trhy) a sektorové sázky (technologie, energetika). Čím užší fond, tím vyšší koncentrace a riziko. Naprostá většina drobných investorů udělá nejlíp, když jádro postaví na jednom širokém globálním fondu a případné regionální nebo sektorové ETF přidá jen jako menšinový satelit.

Pro Čecha platí jedno navíc: skoro všechny tyhle fondy jsou vedené v USD nebo EUR a vy je nakupujete za koruny. Výnosy si vždycky přepočítáváte zpět do CZK, takže nesete měnové riziko vůči koruně vždycky. To není důvod se akciím vyhýbat, jen důvod nedívat se na výnos v dolarech jako na výnos ve vaší peněžence.

Proč právě tyto fondy

Pro drtivou většinu lidí je nejlepší "akciové ETF" jeden široký globální fond jako celé jádro. Nejlevnější celosvětovou variantou je Vanguard FTSE All-World (VWCE, ISIN IE00BK5BQT80, TER 0,19 %, přes 43 mld. EUR) nebo iShares MSCI ACWI (SSAC, IE00B6R52259, TER 0,20 %, přes 29 mld. EUR) — oba drží tisíce firem z rozvinutých i rozvíjejících se trhů v jednom nákupu. Kdo chce jen rozvinutý svět bez emerging markets, sáhne po iShares Core MSCI World (SWDA, IE00B4L5Y983, TER 0,20 %, přes 123 mld. EUR) nebo levnějším Xtrackers MSCI World (XDWD, IE00BJ0KDQ92, TER 0,12 %). Detailní srovnání těchhle úhlů najdete na stránkách o celosvětových fondech a MSCI World — tady je zmiňujeme jen jako výchozí bod.

Pokud věříte hlavně americkému trhu, jádrem bývá S&P 500. Nejlevnější jsou dnes State Street SPDR S&P 500 (SPYL, IE000XZSV718, TER 0,03 %) a Invesco S&P 500 (SPXP, IE00B3YCGJ38, TER 0,05 %), z osvědčených pak iShares Core S&P 500 (CSP1, IE00B5BMR087, TER 0,07 %, přes 131 mld. EUR). Regionální nebo růstový doplněk můžete přidat jako satelit: iShares Core MSCI Europe (SMEA, IE00B4K48X80, TER 0,12 %) pro Evropu, iShares Core MSCI Emerging Markets IMI (EMIM, IE00BKM4GZ66, TER 0,18 %) pro rozvíjející se trhy nebo iShares Nasdaq 100 (IE00B53SZB19, TER 0,30 %) pro americké technologie. Tyhle fondy ale nepatří do jádra — jsou to vědomé sázky navrch.

Poplatky u širokých akciových fondů dnes klesly tak nízko, že rozdíl mezi TER 0,03 % a 0,20 % je pár korun ročně z každých investovaných deseti tisíc. Důležitější než honba za nejnižším TER je vybrat správnou šířku expozice, zvolit akumulační nebo distribuční třídu podle toho, jestli chcete růst nebo příjem, a pak fond roky držet. Kdo přeskakuje mezi fondy podle loňské výkonnosti, obvykle prodělá víc na daních a spreadech než ušetří na poplatku.

Na co si dát pozor

Tržní riziko a volatilita: čistě akciové portfolio umí během medvědího trhu spadnout o 30 až 50 % a roky se z toho zotavovat. Bez dostatečně dlouhého horizontu a klidné hlavy vás propad donutí prodat na dně.
Měnové riziko vůči koruně: fondy jsou v USD nebo EUR a vy investujete koruny. I když firma vyroste, posílení koruny vůči dolaru vám část výnosu v přepočtu do CZK ubere. Měnově zajištěné (hedged) třídy zajišťují maximálně do EUR nebo USD, riziko vůči CZK vám neodstraní a zajištění navíc stojí na úrokovém diferenciálu.
Falešný pocit diverzifikace: mnoho lidí si myslí, že drží "celý svět", ale ve skutečnosti mají jen S&P 500 nebo dokonce Nasdaq 100. I globální fondy mají dnes přes 60 % v USA a velkou váhu hrstky technologických gigantů. Kombinovat tři americké fondy neznamená být diverzifikovaný.
Překrývání a přeplácání satelitů: kdo k celosvětovému jádru přidá americký, technologický i Nasdaq fond, si jen zdvojuje stejné firmy (Apple, Microsoft, Nvidia) a zvyšuje koncentraci místo diverzifikace. Každý přidaný fond by měl přinášet něco, co jádro nemá.

Časté dotazy

Jaký je rozdíl mezi akciovým ETF a konkrétním fondem jako S&P 500?

"Akciové ETF" je zastřešující pojem pro všechny fondy investující do akcií — patří sem globální (VWCE, SWDA), americké (S&P 500 přes CSP1 nebo SPYL), regionální (evropský SMEA) i sektorové. S&P 500 je jen jedna konkrétní volba uvnitř téhle kategorie: 500 největších amerických firem. Tahle stránka je rozcestník, který vám pomůže zvolit správnou vrstvu; detaily ke konkrétním indexům najdete na jejich vlastních stránkách.

Kolik akciových ETF bych měl mít v portfoliu?

Pro naprostou většinu lidí stačí jeden široký globální fond (například VWCE nebo SSAC), který sám drží tisíce firem. Kdo chce vědomě posílit nějaký region nebo sektor, přidá jeden až dva satelity (třeba EMIM na rozvíjející se trhy), ale ty by měly tvořit menšinu. Deset různých akciových ETF obvykle znamená hlavně vyšší náklady a překrývání, ne lepší diverzifikaci.

Mám vybírat akumulační, nebo distribuční třídu?

Záleží na cíli. Akumulační třída (například VWCE, SWDA) dividendy automaticky reinvestuje uvnitř fondu — vy je neřešíte v daňovém přiznání a naplno využijete složené úročení, což se hodí ve fázi budování majetku. Distribuční třída (VWRL, IUSA) vám dividendy vyplácí na účet; ty se v ČR daní 15 %, hodí se ale pro pravidelný příjem v rentierské fázi. Podrobnosti řeší stránky o akumulačních a distribučních fondech a daňový hub.

Jak se v ČR v roce 2026 daní zisk z akciových ETF?

U klasických akciových ETF (jsou to cenné papíry-fondy) platí dva testy pro osvobození. Časový test: pokud fond držíte déle než 3 roky, je zisk z prodeje osvobozen — od roku 2026 bez horního limitu. Hodnotový test: pokud úhrn vašich prodejů cenných papírů nepřesáhne 100 000 Kč za rok, je zisk osvobozen bez ohledu na dobu držby. Vyplacené dividendy z distribučních tříd se daní 15 %. U akumulačních fondů se reinvestice uvnitř fondu neřeší. Konkrétní situaci si ověřte na daňovém hubu nebo s daňovým poradcem.

Proč je většina těchhle fondů domicilovaná v Irsku (ISIN začínající IE)?

Irský domicil (ISIN začíná IE00) je pro Čecha daňově výhodný u fondů s americkými akciemi: Irsko má s USA smlouvu, která snižuje srážkovou daň z amerických dividend uvnitř fondu z 30 % na 15 %. Proto najdete většinu velkých ETF (CSP1, SWDA, VWCE) domicilovaných tam. Lucemburský domicil (LU) je běžný také a pro akciové fondy funguje obdobně.

Nesu měnové riziko, i když kupuji přes českého brokera v korunách?

Ano. To, že u brokera zadáte příkaz v korunách, neznamená, že je fond v korunách. Podkladová aktiva jsou v dolarech, eurech a dalších měnách a jejich hodnotu si vždycky přepočítáváte zpět do CZK. Když koruna posílí, část výnosu v přepočtu ztratíte, i kdyby akcie samy vyrostly. Měnově zajištěné třídy zajišťují maximálně do EUR nebo USD, riziko vůči koruně vám neodstraní a zajištění stojí peníze.

Porovnat fondy Kde koupit Všechny žebříčky